


Tou jednou podstatnou návrativší velkou změnou je i moje Kačenka, za kterou jsem neuvěřitelně šťastnej. Pár z vás, co sem čas od času omylem zavítá, má možná ještě napaměti, jak jsem tu před cca. 3 měsíci vysmahnul svůj "pseudo-filosofickej příspěvek o svém zhrouceném životě", v archívu ho nenajdete, jelikož jsem ho asi po třech dnech uvěřejnění stáhnul zpět, jelikož jsem se za svý výlévání srdce na internetu ani né tak styděl, jako spíše mi tu palčivou skutečnost pořád moc připomínalo. Uběhnul čas a já jsem zase o rok zkušenější, tím pádem ale i o rok starší, jak přibylo nepřátel, tak přibylo i nových přátel, povinností taky jenom přibývá, ale na druhou stranu radosti neubývá, pár věcí jsem zapomněl, ale naučil jsem se spoustu nových, maturita na sebe taky nedá dlouho čekat, ale to jenom znamená, že už letim vduchem k další metě. A za nejdůležitější považuju fakt, že k ní neletím sám.
Přeju vám teda všem ještě jednou všechno... dyť to znáte, a zopakuju to, co si ještě pamatuju z onoho "mého před 4-měsíčního pseudo-filosofického výlevu", je to už, pravda, sice večně dokola omílaná sprofanovaná záležitost, ale to nemění nic na tom, že je pravdivá:
"Opravdu si važtě těch vašich nejbliších, páč ta věc, kterou každej opakuje: "že je začnete postrádat, až když je fakt ztratíte", opravdu platí"
Rád bych se ještě omluvil za ten kýčovítý obrázek nalevo, ale nebavilo mě nic hledat.
03.02.2007, 01:14Tento článek ještě nebyl komentován.



Napište komentář